Letošní rok si přidáváme v únoru jeden den navíc, neboť jsme vstoupili do přestupného roku. Ten má proti obyčejnému kalendářnímu roku 366 dní. Protože jeden kalendářní rok je dlouhý 365,24 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den. Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok. V historii se o přestupném dnu zmiňuje už Julius Caesar.
autor: Franta
Juliánský kalendář zavedl v roce 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar. Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby dala 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech (každý čtvrtý rok) byl přidán jeden den v únoru, takže měl rok 366 dnů. Astronomická skutečnost je od Juliánského kalendáře nepatrně odlišná (žádný kalendář není úplně přesný). Od tzv. slunečního roku se juliánský kalendář vzdaluje tempem přibližně 1 den za 125 let
Juliánský kalendář se používal po celém křesťanském světě až do konce 16. století, kdy se v Římě papeži a jeho hvězdářům zdála odchylka kalendáře už neúnosná. Proto papež Řehoř XIII. r. 1582 nařídil jeho úpravu a zavedl v celé západní Evropě Gregoriánský kalendář.
Nový kalendář se neprosazoval tak snadno, a to i v římskokatolických zemích, a ještě hůře se prosazoval u nekatolíků z důvodu odporu proti "papežské novotě". V našich zemích používaly některé evangelické církve juliánský kalendář ještě začátkem 20. století. V některých (pravoslavných) zemích - například Rusku a Řecku - se juliánský kalendář používal jako občanský kalendář až do prvních desetiletí století dvacátého. Proto se například Říjnová revoluce (podle juliánského kalendáře) odehrála v listopadu (podle kalendáře gregoriánského). Podobně i ostatní pravoslavné země přecházely pro používání v občanském životě na gregoriánský kalendář až v průběhu první poloviny 20. století.
Jako církevní kalendář používá juliánský kalendář, který je nyní o 13 dní zpožděn za gregoriánským, dodnes většina pravoslavných křesťanů ve světě. Pravoslavná církev po celém světě, používá juliánský kalendář pro výpočet data největších křesťanských svátků Vánoc a Velikonoc.
Pro České země má 29. únor zásadní význam jako den, kdy byla v roce 1920 Národním shromážděním schválena první ústava Československé republiky. Vyhlášena byla dne 6. března kdy také nastala její účinnost. V platnosti zůstala i přes období 2. světové války až do 9. května 1948, kdy byla nahrazena ústavou komunistickou.
Právě v odporu proti komunismu má 29. únor nezastupitelné místo. V roce 1948, kdy se komunisté dostali v naší zemi k moci, byl přestupný rok. A právě v neděli 29. února 1948 zazněl varovný hlas, upozorňující na přicházející nebezpečí. Byl to pražský arcibiskup Josef Beran, který vydal protestní pastýřský list, který se právě v neděli 29. února četl ve všech kostelech v naší vlasti.
I když na mnoha náměstích v republice demonstrovali komunisté v neděli 29. února 1948 svoji nově nabytou moc, pražský arcibiskup Josef Beran odvážně vyzýval v pastýřském listě k národnímu odporu proti komunismu. V roce 1949 byl Beran zatčen a až do roku 1963 internován na různých místech v republice, mimo jiné v Liberci v Růžodolu. V roce 1965 mohl odjet do Vatikánu s podmínkou, že se již do vlasti nevrátí.
V roce 1864 se 29. února v Kolíně narodil velký český básník a publicista Josef Svatopluk Machar. Český prozaik a satirik se přátelil s Aloisem Jiráskem a podílel se na bojích mladé literární generace devadesátých let 19. století. Po roce 1918 přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s prezidentem Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice. Machar byl rovněž navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Machar zemřel za války v roce 1942. Nešťastný to básník, který slavil narozeniny jednou za čtyři roky.
LIBEREC | Nechte květiny mluvit za vás nejen na svatého Valentýna
LIBEREC | Za pravěkou historií planety Země vás dobrodružnou cestou vezme DinoPark v NG Plaza
LIBEREC | Sauna v zimních dnech dodá energii a posílí imunitu